Měření osobnosti – osobnostní testy

OSOBNOSTNÍ TESTY – NÁSTROJ MĚŘENÍ OSOBNOSTNÍCH CHARAKTERISTIK

Každý z nás už někdy v životě slyšel prohlášení typu: „Je to výrazná osobnost.“ Toto pojetí osobnosti je všeobecně známé. Vyjadřuje se k nějaké významné osobě, která něco dokázala, má neortodoxní názory nebo se zapsala do paměti lidí jiným způsobem.

Moderní pojetí osobnosti

Moderní psychologie pracuje ale s trochu jiným pojetím pojmu osobnost. Pro psychology je osobnost souborem více či méně stálých rysů, které je možné dle určitých pravidel a zákonitostí měřit. O způsobu jejich měření se vede stálá diskuse, která není a dost možná nebude nikdy uspokojivě dokončena.

Postupem času se část psychologické obce zabývající se měřením osobnostních rysů shodla na tom, že osobnost je složena z pěti základních rysů. Tento model získal přezdívku Big Five (Velká Pětka) a je reprezentován například osobnostním testem NEO-PI. Byl vytvořen na základě lexikální a faktorové analýzy. Výsledných pět faktorů získalo následující názvy:

• Otevřenost (Openness)
• Svědomitost (Constiousness)
• Extraverze (Extraversion)
• Přívětivost (Agreeableness)
• Neuroticismus (Neuroticism)

Osobnostní testy založené na tomto modelu trpí ale některými zásadními nedostatky. Mezi hlavní patří konstrukce jejich položek, která umožňuje motivovanému jedinci v testu podvádět a odpovídat sociálně žádoucím způsobem. To je například v případě náboru na pracovní pozice závažný problém.

Dalším problémem tohoto osobnostního testu spočívá v pojetí jeho škál. Všech pět škál má hodnotící charakter. Uchazeči tak může snadno vyjít, že je nesvědomitý, neurotický, uzavřený a nepřívětivý. Šance, že takového uchazeče nějaký zaměstná, je poměrně nízká.

Oba tyto nedostatky překonává typový přístup k testování osobnosti, jehož zástupcem je populární osobnostní test MBTI. Jeho škály jsou vytvořeny tak, aby na obou pólech byly vždy pozitivní výsledky. Oba póly mají své výhody i nevýhody. Za příklad si lze vzít bipolární škálu smysly – intuice. Ani jeden z typů není „lepší“ nebo „horší“. Oba mají své výhody a limitace a každý z nich je vhodný pro jiné pracovní zařazení.

MBTI si právě díky svému nehodnotícímu charakteru získal pevné místo v personalistice. Lze jej efektivně využít při náboru uchazečů, kde neriskujeme, že neúspěšný uchazeč odejde s pocitem méněcennosti, nebo při rozvoji zaměstnanců, kde jeho využití nabývá na významu. Jakýkoli výsledek v MBTI může být motivační, což se určitě nedá říci o některých výsledcích psychologických testů založených na Big Five modelu.

MBTI je složeno z následujících 4 bipolárních škál, které mohou svou vzájemnou kombinací složit 16 unikátních typů:

• Extraverze – Introverze
• Smysly – Intuice
• Myšlení – Cítění
• Usuzování – Vnímání

Ovšem jako většina metod má i MBTI své limity. Hlavním z nich je princip „buď a nebo“. Jedinec může v MBTI „spadnout“ například do extraverze nebo introverze. Je ale všeobecně známo, že naprostá většina jedinců se pohybuje kdesi na škále mezi těmito dvěma extrémy. To se ale v MBTI nedozvíme. Tím je značně ochuzena variabilita a vypovídací hodnota tohoto osobnostního dotazníku.

Nedostatky obou výše uvedených osobnostních dotazníků překonává až relativně nová metoda z dílny společnost T&CC online – Multifaktorový osobnostní profil. Ten má podobně jako MBTI bipolární nehodnotící škály. Na rozdíl od MBTI jich má ale dvojnásobný počet. Nově přidané škály byly identifikovány na základě personální praxe a kladou si za cíl celý koncept MBTI obohatit, aby lépe odpovídaly aktuální personální praxi.

Nedostatek MBTI v podobě bipolárních škál ve formě „buď a nebo“ překonává tím, že přidává statistickou významnost daného rysu na škále. Personalista se tak snadno dozví, nakolik jedinec má výrazný daný rys vůči normativní populaci.

Testů osobnosti je samozřejmě daleko více. Za zmínku například stojí testy osobnosti v klinické praxi. Sem patří například MMPI-2 nebo projektivní techniky – Rorchachův projektivní test osobnosti, TAT a mnohé další metody. Jejich využití je ale pro personální praxi poměrně omezené, neboť jejich cílem je zachytit patologické rysy. V personální psychologii ale pracujeme s relativně zdravou populací.

Testy osobnosti jsou v personální praxi čím dál tím více využívány. A má to dobrý důvod. Kromě objektivity a spolehlivosti vstupují do role i finance. Testy osobnosti jsou relativně levným způsobem, jak zmapovat strukturu osobnosti jedince. Pokud tedy uvažujete o jejich implementaci, pak si určitě najděte více o jednotlivých testech a vyberte ten, který bude nejlépe odpovídat vašim potřebám.